|
6.1.2013 | Dopisy Dopisy pro školní rok 91/92 byly odeslány.Poslední várku dopisù rozešleme pøesnì za týden 13.1. . Registrace pøijaté po tomto termínu budou vyøízeny až zaèátkem dalšího školního roku. 25.12.2012 | Nový školní rok Data týkající se pøíštího herního roku najdete v sekci "Rozvržení roku".Dále oznamujeme že sovy s dopisy informujícími o pøijetí se rozletí dne 6.1.2013. 22.12.2012 | PF 2013  28.10.2012 | Pøedveèer všech... mrtvých Již od rána se dìlo nìco, co se dít opravdu nemìlo. Žáci jako kostlivci a zombie? Vypadalo to jako nevinná hra. Všichni se s klidem nasnídali, mluvili… - jenže pak to zaèalo. Zdálo se, že nejen žáci se zmìnili v kostlivce. Nejvyšší a nejstatnìjší kostlivec ze všech jakoby mìl na štítu zbytky èervené, øímské barvy. A byl to právì velitel, kdo zatroubil k útoku na lidské maso.,,Zabarikádujte vchod!“ ozývalo se z úst profesorky i nìkterých starších, nepøemìnìných žákù. Malý podivný mužík – právì ten co pøedchozího dne tak horlivì popohánìl studenty k neustálému míchání – však nedbal rozkazù jiných a jen chodil kolem dokola. Jakoby ztratil barvu. Byl bledý jako stìna, vypadal staøe a nemocnì. Po uklidnìní situace se dal do naøíkání. ,,Je to moje vina,“ kvièel, ,,já za to mùžu. Chtìl jsem vytvoøit lektvar síly, co by porazil ty proradné anglosasy a jejich druidy a oni-,“ vzlykl hlasitìji než pøedtím. Bylo jasné, co chtìl doøíct. Lektvar nezapùsobil tak jak mìl. Bylo tøeba najít protijed. Kde jinde, než v centru všech znalostí…? ,,Popadnìte tu knihu, ty vytrhané stránky a jdeme zpátky na ošetøovnu!“ mladá profesorka byla zjevnì hodnì nervózní. S novì nabytou informací, že protijed by se mohl nacházet v uèebnì obrany, se vydali zpìt. Situace vypadala lépe, o tom není sporu. Palèivé, nevyslovené otázky typu – Jak se tato nemoc rozšiøuje? – však zùstávaly viset ve vzduchu. ,,Dejte napít nebo polijte KAŽDÉHO,“ ozývalo se z úst profesorky. Dostat se k lektvaru nebylo tìžké. Kletba se zjevnì neprojevovala na studentech tak agresivním zpùsobem jako na zbytcích øímanù, kteøí byli postiženi do morku kostí. Karta se najednou zaèínala obracet. Zdálo se, že zbraò proti kostlivcùm je nepøekonatelná. A ono opravdu. Studenti se stávaly studenty, profesoøi profesory a øímané… prachem. Tak moc byli zasaženi, až se je nepovedlo zachránit. Smutný osud øímských legií. Císaø byl arogantní jako obvykle. Nìjak se mu povedlo zachránit se, ale když mu bylo øeèeno, že celá jeho armáda je prach a bahno, rozlítil se. ,,Povìsím toho kdo za to mùže!“ zvolal. ,,Pane,“ kvikl mnich, který se nyní tváøil jako hrdina veliké bitvy, ,,To- to oni!“ ukazoval na studenty, ,,já- já vidìl jsem dva z nich pøimíchávat nìco do mého lektvaru! Popravte je!“. Místností se prohnal šum. Císaø byl i tak neoblíben, ale tohle? To pøekraèovalo meze. Za pøispìní anglosasù a vikingù, kteøí vtrhli do velké sínì byla provedena revoluce. Mnich byl zabit. Císaø vypuzen ze zemì. Británie pokraèovala v historickém vývoji, byla svobodná. Pøestože ministerstvo následujícího dne vydalo prohlášení ve kterém tvrdilo, že mìlo situaci pod kontrolou, pochybnosti byly a jsou silné. Mohla se snad nevinná hra vymknout ministerstvu z pod kontroly? Mohli být studenti opravdu ohroženi? A co nebo kdo by mohl stát za podobným èinem? Konspiraèní teoretici budou mít žnì… 19.10.2012 | Neklidné ticho Byl by to obyèejný den. Úplnì klasický obyèejný studijní den, který nìkoho baví a nìkoho ne. Byl by, kdyby…,,Víc! Víc!“ mnich øímského pùvodu popohánìl studenty v uèebnì lektvarù. Nebylo to poprvé, co Øímané využívali služeb studentù magické školy. Teï chtìli studentù využít pro jejich zkušenosti s lektvary. Jejich magie se nemohla rovnat se stále rostoucí mocí druidù. Potøebovali trumf. A potøebovali ho rychle. (…) Poslední studenti dolévali své výtvory do velkých kotlíkù na profesorském stole, ze kterého si udìlal základnu Øíman a jeho ponìkud zženštilý pomocník. Co podivná dvojice usoudila, že má dost na další experimenty, pustila i posledního ubohého studenta z uèebny, kterého místo odmìny èekala jen práce. Jenže kdyby to tou prací a nudným pøeléváním konèilo… (…) BUM! BUM, bum! Podivné výbuchy zaplnily podzemí i celý hrad ani ne po deseti minutách od odchodu posledního ubožáka. Uslyšet ty zvuky nebylo tìžké a tak za pìt minut již byl klasický roj zvìdavcù pøed uèebnou. Ozývalo se tiché šuškání a jedna konspiraèní teorie støídala druhou. ,,Co se tu to..-?“ Profesorka Mäeväli v rozespalosti – noèní mùra každé zdravé bytosti, ,,Co tu dìláte za výbuchy, víte kolik je?!“ její hlas byl napùl rozespalý, napùl vraždící. Reakce studentù pøijít ani nemusely. Další BUM z uèebny bylo dostateèným dùkazem. ,,Co se to..?“ profesorka na chvíli ztratila svoji hrùzostrašnost a pøipomínala vetchou staøenku. Ne na dlouho. S nìkolika studenty se po marném pokusu o otevøení dala do barikád a pak do tlumení výbuchù. Výbuchy ustaly, dìti se rozešly. Ne na dlouho… (…) BUM! Ta rána byla kolosální. Studenti i pøes zákaz profesorky se vydali zpìt k uèebnì. Jenže nepøišlo jeèivé nadávání. Nepøišly výhružky. Profesorka tam nebyla. Koneènì se podaøilo dostat se do uèebny. Po takovém výbuchu by se èekala spouš. Jenže jediné co uèebnu navštívilo, byly kaluže hnusné mazlavé tekutiny všude po podlaze. ,,Ale no tak, studenti! Víte kolik je?“ ozvalo se z ticha. Hlas byl klidný a vyrovnaný – dokonce jakoby s podtónem pøátelské rady. Profesor White vystoupil ze stínu a napìtí ve tøídì jakoby se uvolnilo. Ètyøi poslední zvìdavci teï prohlíželi profesora a hned na to zaèali s výkladem o ztracené profesorce Mäeväli. ,,Jak jste to øíkali? Profesorka Mévaly? Milý studente, uèím tu již pìt let a žádná profesorka Mávely se tu nikdy neobjevovala! Nevymýšlejte si, taková osoba neexistuje! A teï šup, zpìt na koleje a dostaòte se tam prosím døív, než mi bude tøicet ètyøi.“ Studenti se opravdu rozešli, by neúplnì na koleje. Hrad se ponoøil do neklidného ticha…
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Veškeré obrázky a materiály týkající se románů J.K.Rowlingové © Albatros
Veškeré materiály týkající se "Harry Potter" filmů © Warner Bros
